Povinná školní docházka je zákonná povinnost dětí navštěvovat v určitém věkovém rozmezí školu. Z toho vyplývá povinnost zákonných zástupců děti příslušného věku do školy posílat a povinnost státních orgánů a orgánů samosprávy zajistit provoz potřebných školních zařízení.

Na českém území školní docházku dětí od 6 do 12 let zavedl roku 1774 Všeobecný školní řád Marie Terezie. Panovnice použila větu: "Rádi bychom viděli, kdyby rodičové svých dětí ve věku 6 - 12 let do škol posílali." Povinnou školní docházku pak zavedl 11. srpna 1805 císař František I. na popud své manželky Marie Terezie Neapolské (vnučka Marie Terezie Habsburské). Jednalo se o docházku chlapců, dívky začaly docházet do školy až v roce 1880. Bezplatné základní vzdělání, které je povinné, ustanovila jako jedno z lidských práv v roce 1948 také Všeobecná deklarace lidských práv (článek 26).

Škola víry 


V současné době upravuje povinnou školní docházku v České republice zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon), který vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání. Podle tohoto zákona je školní docházka povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku.